|
| |
|
|
Centrum volného času a integrace v Hranicích
Dobešová, Veronika ; Staňková, Eva (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Základními východisky projektu je pochopení potřeb mentálně postižených osob a zhodnocení špatně využitelného záplavového území. Studie navrhuje vznik parku aktivit, ukázkové zahrady a objektu volnočasového a integračního centra. Centrum vytváří důležitý bod na trase z centra města do sousedního lázeňského města a propojuje dvě významné oblasti ve městě, které sdružují různá kulturní zařízení a sportoviště. Návrh protipovodňových opatření se vyvíjel od varianty s částečným navýšením terénu a umístěním protipovodňové hráze až po přírodě blízké opatření v podobně terénního valu, který neomezuje přirozené procesy na řece Bečvě a zachovává aktivní záplavovou zónu v téměř nezměněné podobě. Stavební program byl zpracován ve dvou variantách. V obou verzích je stěžejní kreativní kavárna, která je propojená s gastrodílnou. Ve stavebním programu A je kladen důraz na zahradnictví, program B se více zaměřuje na kreativní dílny. Návrh budovy je vystavěn na lapidárním principu souhry samostatných boxů s jasně danými funkcemi a volného spojujícího prostoru. Základem je jednoduchá orientace a volný, pro všechny přístupný prostor. Zahradní a parkové úpravy v řešeném území jsou voleny tak, aby plně podpořily charakter plánovaného volnočasového centra. Návrh je tvořen geometricky se střídajícími segmenty ploch o různé funkci, které spojuje promenáda vedoucí po koruně hráze.
|
|
|
Hydraulické posouzení vlivu revitalizace vodního toku na retenční kapacitu údolní nivy
Berka, Ondřej ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Dráb, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce “Hydraulické posouzení vlivu revitalizace vodního toku na retenční kapacitu údolní nivy“ posuzuje pomocí spřaženého 1D/2D výpočetního modelu programu BASEMENT schopnost údolní nivy transformovat povodňovou vlnu a porovnává zjištěné hodnoty na případu revitalizovaného a upraveného koryta. První část je věnována úvodu do problematiky. Ve druhé části je popsáno modelové území a jsou stanoveny hypotézy. Ve třetí části jsou popsána vstupní data, použité nástroje, výpočtový model, jeho tvorba a výpočtové varianty.Ve čtvrté části jsou jednotlivé hypotézy vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že v případě modelového území dochází k transformaci povodně do Q20 mnohem lépe u revitalizovaného koryta a upravené koryto může povodeň urychlit, povodně Q50 a Q100 transformuje mírně lépe upravené koryto. Pro zobecnění výsledků by bylo vhodné provést výzkum na větším množství případových studií, založených na kombinaci 1D/2D a srážko-odtokového modelu.
|
|
|
Centrum volného času a integrace v Hranicích
Camarda, Gabriela ; Staňková, Eva (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Základními východisky projektu je pochopení potřeb mentálně postižených osob a zhodnocení špatně využitelného záplavového území. Studie navrhuje vznik parku aktivit, ukázkové zahrady a objektu volnočasového a integračního centra. Centrum vytváří důležitý bod na trase z centra města do sousedního lázeňského města a propojuje dvě významné oblasti ve městě, které sdružují různá kulturní zařízení a sportoviště. Návrh protipovodňových opatření se vyvíjel od varianty s částečným navýšením terénu a umístěním protipovodňové hráze až po přírodě blízké opatření v podobně terénního valu, který neomezuje přirozené procesy na řece Bečvě a zachovává aktivní záplavovou zónu v téměř nezměněné podobě. Stavební program byl zpracován ve dvou variantách. V obou verzích je stěžejní kreativní kavárna, která je propojená s gastrodílnou. Ve stavebním programu A je kladen důraz na zahradnictví, program B se více zaměřuje na kreativní dílny. Navržený objekt reaguje na potřebu integrace postižených osob a vytváří místo, které umožňuje "setkávání se" v maximální možné míře. Kompozicí hmot jednotlivých provozu vznikají místa k veřejnému životu. Zahradní a parkové úpravy v řešeném území jsou voleny tak, aby plně podpořily charakter plánovaného volnočasového centra. Návrh je tvořen geometricky se střídajícími segmenty ploch o různé funkci, které spojuje promenáda vedoucí po koruně hráze.
|
|
|
Stanovení záplavového území na řece Kyjovce v km 71 až km 74
Kašpar, Tomáš ; Roušar,, Ladislav (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o posouzení stávajícího stavu vodního toku Kyjovka a o návrhu vhodných opatření na ochranu území. Řešený úsek začíná v říčním kilometru 71,338 a končí v říčním kilometru 74,443. V řešené oblasti protéká tok městem Koryčany. V rámci práce byl zvolený úsek Kyjovky rozdělen na dva dílčí úseky. Ty dovolují přehledněji popsat jednotlivé části věnované návrhovým opatřením. V diplomové práci je navrhnuto několik variant opatření pro kritická místa dílčích úseků. Výpočet modelu toku a jeho kapacity s průběhy hladin pro zvolené N-leté průtoky byl proveden pomocí programu HEC-RAS 5.0.1. Navržené protipovodňové opatření je zpracováno ve výkresové dokumentaci.
|
|
|
Porovnání opatření navrhovaných v úseku Brantice–Kostelec na řece Opavě
Korálová, Nikola ; Švancara, Jiří (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá porovnáním proudění ovlivněného navrhovanými opatřeními na řece Opavě v úseku Brantice–Kostelec se stávajícím stavem. Pro posouzení proudění bylo využito výsledků z dvourozměrného numerického modelu ustáleného proudění, který byl vytvořen pro oba stavy v programu SMS – FESWMS. Práce obsahuje popis stávajícího stavu, navrhovaného stavu, teoretické pojednání o numerickém modelování, porovnání proudění a zhodnocení dosažených výsledků.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o vzniku zvláštní povodně pod vodním dílem Kamýk
HERMOVÁ, Barbora
Dennodenně jsme ve svém životě ohrožováni ať už malými, či velkými mimořádnými událostmi. Z tohoto vyplývá, že by bylo dobré znát důležité, doporučené způsoby chování v krizových situacích a být patřičně připraveni na mimořádné události. Cílem bakalářské práce bylo posoudit a zhodnotit informovanost obyvatelstva v obci Kamýk nad Vltavou o úkolech při zvláštní povodni. Teoretická část se opírá o právní normy, odbornou literaturu a internetové zdroje. Samotná teoretická část je zaměřena na protipovodňovou ochranu, záplavová území a s tím související povodňové plány. Dalšími většími probranými oblastmi jsou předpovědní a hlásná povodňová služba a povodňové orgány. Dále jsem krátce zmínila přehrady na území České republiky, jejich historický vývoj a charakteristiku. Posledním bodem teoretické části jsou příklady zvláštních povodní u nás i ve světě. Pro praktickou část bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byl vytvořen dotazník, který byl předložen studentům Základní školy v Kamýku a ostatním obyvatelům pohybujícími se na území obce Kamýk. Pro zodpovězení výzkumné otázky "Je obyvatelstvo informováno o úkolech ochrany obyvatelstva při vzniku zvláštní povodně?" bylo realizováno dotazníkové šetření, které probíhalo kontaktní formou pomocí tištěného dotazníku. Dotazník obsahoval 16 otázek a odpovědělo celkem 82 respondentů. Tímto výzkumem bylo zjištěno, že informovanost obyvatelstva ve zmíněné oblasti je nedostatečná, a tak poukazuje na nutnost zaměřit se na zlepšení informovanosti v dané problematice.
|
|
|
Flóra a vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava)
HORKÁ, Eliška
Jedlový potok je levostranný přítok Teplé Vltavy v okrese Prachatice, který je součástí Hornovltavského luhu v Národním parku Šumava. V roce 2015 byl schválen projekt a byla provedena revitalizace části potoku. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na předem určených plochách trvalých porostů nacházejících se v blízkosti Jedlového potoka pět let po provedení hydrologické revitalizace. Zde byly identifikovány čtyři typy biotopů. Dva z biotopů jsou rašelinného charakteru, ve větší vzdálenosti od potoka a mají vyrovnanou vodní hladinu. Další dva biotopy se vyznačují kolísavým vodním režimem a nacházejí se v bezprostřední blízkosti toku. Jedná se o vlhkou pcháčovou louku a porost vysokých ostřic, kde převládala chrastice rákosovitá. U každého stanoviště se provádělo měření hladiny podzemní vody. Celkem zde bylo vysledováno 63 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, společně s dalšími daty získané po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se vývoj rostlinného společenstva ubírá správným směrem.
|
|
|
Analýza střetů využívání údolní nivy malých vodních toků v urbánním prostředí
SCHWARZOVÁ, Šárka
Bakalářská práce shrnuje přehled současných poznatků o údolních nivách a jejich využívání. Pilotní studie se zabývá vymezením údolních niv pravostranných přítoků Vltavy na území Českých Budějovic a monitoringem hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality Vráteckého potoka. V práci jsou popsány střety mezi funkcemi a současným stavem využívání. Součástí práce je návrh projektu na monitoring niv zbývajících přítoků Vltavy - Dobrovodského potoka, Rudolfovského potoka a Hodějovického potoka.
|
|
|
Vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava) tři roky po hydrologické revitalizaci
ČERMÁKOVÁ, Monika
Jedlový potok se nachází v Národním parku Šumavě a je součástí komplexu Hornovltavského luhu. Z důvodu těžby rašeliny byl tok v padesátých letech 20. století regulován a odvodňoval přilehlou nivu a území. Po vytvoření a schválení projektu byla část toku v roce 2015 revitalizována. Od té doby každoročně probíhá monitoring na celkem čtyřech přilehlých biotopech v nivě. Na každém z nich byly vytyčeny dvě trvalé plochy. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na těchto trvalých plochách čtyři roky po provedené hydrologické revitalizaci. Dva z biotopů se nacházejí v bezprostřední blízkosti toku a mají kolísavý vodní režim. Jde o druhově bohatou vlhkou pcháčovou louku a o hustý porost vegetace vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou. Další dva biotopy mají rašelinný charakter a nacházejí se ve větší vzdálenosti od potoka v místech s vyrovnanější vodní hladinou. Jsou to vegetace nízkých ostřic a druhově velmi chudé vrchoviště. Použitými metodami bylo fytocenologické snímkování a měření hladiny podzemní vody. Celkem bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 83 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, s dalšími daty získanými po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se rostlinná společenstva vyvíjejí správným směrem a zda revitalizace pomohla obnově komunikace potoka s přilehlým okolím.
|
host ::
RSS.